Druhy podnikání: Který je pro vás ten pravý?

OSVČ - samostatná výdělečná činnost

OSVČ, zkráceně pro osobu samostatně výdělečně činnou, je jednou z nejběžnějších forem podnikání v České republice. OSVČ, často označovaná jako živnostník, představuje nejjednodušší způsob, jak začít podnikat "na vlastní pěst". Tento typ podnikání spadá pod kategorie drobných a středních podniků, které jsou pro českou ekonomiku klíčové. Jednotlivé formy a typy podnikání se liší podle povahy vykonávané činnosti, ať už jde o řemeslnou, obchodní či jinou. OSVČ nese za své závazky neomezeně ručí celým svým majetkem. Na druhou stranu má OSVČ větší flexibilitu a kontrolu nad svým podnikáním. Rozhodnutí, zda se stát OSVČ, by mělo být založeno na důkladném zvážení všech aspektů, včetně právních a daňových povinností.

Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)

Je to nejrozšířenější forma obchodní společnosti v České republice. Společnost s ručením omezeným je kapitálová společnost, kde je základní kapitál tvořen vklady společníků. Minimální výše základního kapitálu je 1 Kč. Společníci neručí za závazky s.r.o. svým osobním majetkem, ale pouze do výše svého nesplaceného vkladu. Tato vlastnost dělá s.r.o. atraktivní pro podnikatele, kteří chtějí omezit své podnikatelské riziko.

S.r.o. může být založena jednou nebo více osobami. Společníky můžou být jak fyzické, tak i právnické osoby. Zakladatelskou listinou se určuje výše základního kapitálu, předmět podnikání a další náležitosti. S.r.o. je vhodnou volbou pro střední a menší podnikání. Nabízí poměrně jednoduchou administrativu a zároveň dostatečnou flexibilitu. Mezi další výhody s.r.o. patří možnost rozdělení zisku mezi společníky a relativně nízké náklady na založení a provoz.

Akciová společnost (a.s.)

Akciová společnost (a.s.) představuje v České republice jednu z nejrozšířenějších forem obchodních korporací. Akciová společnost je kapitálovou obchodní společností, jejíž základní jmění je rozvrženo na určitý počet akcií o nominální hodnotě. Akcionář jakožto vlastník akcie neručí za závazky společnosti, jeho riziko se omezuje pouze do výše vkladu, tedy do výše jím upsaných akcií. Tato skutečnost činí z akciové společnosti atraktivní formu podnikání, a to zejména pro větší projekty vyžadující značný kapitál. Založení akciové společnosti s sebou přináší poměrně striktní pravidla a administrativní náročnost. Zákon o obchodních korporacích stanovuje minimální výši základního kapitálu pro a.s. na 2 000 000 Kč, resp. 80 000 EUR, pokud se volí základní kapitál v eurech. Akciová společnost se zakládá zakladatelskou listinou či zakladatelskou smlouvou a její vznik je podmíněn zápisem do obchodního rejstříku. Akciová společnost je flexibilní formou podnikání vhodnou pro širokou škálu podnikatelských aktivit, od malých a středních podniků až po velké korporace.

Veřejná obchodní společnost (v.o.s.)

Veřejná obchodní společnost (v.o.s.) patří mezi osobní obchodní společnosti a představuje tradiční formu podnikání ve více lidech. Vzniká na základě společenské smlouvy, ve které se alespoň dva společníci zavážou k dosažení společného cíle. Základním rysem v.o.s. je neomezené ručení všech společníků za závazky společnosti. To znamená, že věřitelé se mohou v případě potřeby domáhat splacení dluhu na kterémkoli ze společníků, a to i do výše jeho osobního majetku. V.o.s. je proto vhodná spíše pro menší a střední podnikání, kde panuje vysoká míra důvěry mezi společníky. Mezi její výhody patří jednodušší založení a nižší administrativní náročnost oproti kapitálovým společnostem. Nevýhodou je pak již zmíněné neomezené ručení, které může představovat značné riziko pro majetek společníků.

Druhy podnikání jsou jako semínka v zemi. Každé má potenciál vyrůst v něco velkého a silného, ale záleží na půdě, péči a štěstí, zda se tak stane.

Jan Růžička

Komanditní společnost (k.s.)

Komanditní společnost (k.s.) představuje specifickou formu obchodní společnosti, která v sobě snoubí prvky osobního i kapitálového charakteru. V praxi to znamená, že v rámci k.s. vystupují dva typy společníků s odlišným postavením a odpovědností. Na jedné straně stojí komplementář, který ručí za závazky společnosti celým svým majetkem, a to i osobním. Na straně druhé pak vystupuje jeden či více komanditistů, jejichž ručení je omezeno pouze do výše jejich nesplaceného vkladu. Tato kombinace umožňuje k.s. těžit z výhod obou světů – aktivního zapojení společníka s plnou odpovědností a zároveň flexibility v podobě komanditistů, kteří mohou do společnosti vložit kapitál bez nutnosti aktivní účasti na jejím řízení. Pro začínající podnikatele, kteří hledají kapitál, ale nechtějí ztratit kontrolu nad svým podnikáním, může být k.s. zajímavou volbou. Je však důležité si uvědomit, že založení a fungování k.s. s sebou nese specifické požadavky a povinnosti, které je nutné brát v potaz.

Družstvo

Družstvo představuje specifickou formu podnikání, která v sobě snoubí prvky soukromého a kolektivního vlastnictví. Základním rysem družstva je dobrovolné sdružení osob za účelem dosažení společného prospěchu. Členové družstva, nazývaní družstevníci, se podílejí na jeho činnosti a rozhodování. Družstvo se zakládá společenskou smlouvou a jeho majetek je tvořen vklady členů a ziskem z jeho činnosti. Družstvo je právnickou osobou a odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Existuje mnoho druhů družstev, například bytová, spotřební, výrobní či zemědělská. Každý typ družstva se specializuje na jinou oblast podnikání a má svá specifická pravidla a principy fungování. Družstevní forma podnikání je v České republice tradičně rozšířená a hraje významnou roli v mnoha odvětvích ekonomiky.

Druhy podnikání	Počet účastníků	Ručení	Administrativní náročnost
Živnostník (OSVČ)	1	Celým majetkem	Nízká
Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)	1 - 50	Do výše vkladu	Střední

Nadace a nadační fondy

V pestré škále druhů podnikání v České republice zaujímají specifické místo nadace a nadační fondy. Nejsou založeny za účelem dosažení zisku, ale s cílem plnit obecně prospšné cíle. Nadace a nadační fondy spadají mezi tzv. neziskové organizace a jejich fungování upravuje zákon o nadacích a nadačních fondech. Zatímco podnikatelské subjekty se zaměřují na generování zisku, nadace a nadační fondy slouží k podpoře veřejně prospěšných projektů v nejrůznějších oblastech, jako je například kultura, věda, vzdělávání, sociální oblast či ochrana životního prostředí. Rozdíl mezi nadací a nadačním fondem spočívá především v tom, že nadace je obvykle zaměřena na dlouhodobou podporu vybrané oblasti, zatímco nadační fond mívá konkrétnější cíl a omezenou dobu trvání. Obě formy však představují důležitý prvek občanské společnosti a přispívají k řešení společenských problémů a rozvoji oblastí, které by jinak mohly být opomíjeny.

Ústav

Ústav je specifickou právní formou podnikání v České republice, která se odlišuje od obchodních společností a živností. Zřizuje se za účelem dosahování obecně prospěšných cílů, nikoliv za účelem generování zisku. Typicky se jedná o oblasti jako je věda, výzkum, vzdělávání, kultura nebo sociální služby. Zřizovatelem ústavu může být stát, obec, kraj, ale i soukromá osoba nebo jiná právnická osoba.

Ústav je financován z dotací, grantů, darů a vlastní činnosti. Zisk z případné podnikatelské činnosti ústavu musí být použit výhradně k naplňování jeho obecně prospěšných cílů, nikoliv k rozdělení mezi zřizovatele. Ústav je řízen statutárními orgány, které určuje zřizovací listina. Mezi nejčastější formy ústavů patří veřejné výzkumné instituce, vysoké školy, muzea, divadla nebo nadace.

Franchising

Franchising je specifická forma podnikání, která v sobě spojuje prvky samostatného podnikání s prvky řetězcového provozování. Jde o smluvní vztah mezi franchisorem (poskytovatelem licence) a franchisantem (příjemcem licence), kde franchisor umožňuje franchisantovi využívat jeho obchodní značku, know-how, marketingové strategie a další prvky podnikání. Franchisant platí franchisorovi za poskytnutí licence a za další služby poplatky, obvykle formou vstupního poplatku a průběžných poplatků z obratu. Franchising nabízí začínajícím podnikatelům možnost začít podnikat pod zavedenou značkou s prověřeným obchodním modelem, čímž se snižuje riziko neúspěchu. Mezi nejznámější příklady franchisingových konceptů patří McDonald's, Subway nebo KFC.

Online podnikání

V dnešní digitální éře hraje online podnikání stále významnější roli. Stává se dostupnější a flexibilnější alternativou k tradičním formám podnikání. Online prostředí otevírá dveře široké škále podnikatelských aktivit, ať už se jedná o e-shopy s fyzickým zbožím, online služby, vzdělávací platformy, nebo kreativní obsah. Výběr vhodné formy online podnikání závisí na mnoha faktorech, jako jsou vaše dovednosti, zájmy, finanční možnosti a časové kapacity. Důležitým aspektem je také analýza trhu a konkurence. Před samotným spuštěním online podnikání je nezbytné věnovat dostatek času plánování, tvorbě webových stránek, marketingové strategii a právním aspektům.

Sociální podnikání

V dnešní době se čím dál častěji setkáváme s pojmem "sociální podnikání". Nejde však jen o módní trend, ale o důležitý segment podnikání, který propojuje ekonomické aktivity s pozitivním společenským dopadem. Sociální podnikání spadá do kategorie druhů podnikání, které se odlišují od klasického, ziskově orientovaného podnikání. Zatímco tradiční firmy se primárně zaměřují na generování zisku, sociální podniky kladou důraz na řešení společenských problémů a naplňování prospěšných cílů.

Mezi jednotlivé formy a typy podnikání v rámci sociálního podnikání patří například neziskové organizace s podnikatelskými aktivitami, družstva, sociální firmy nebo i klasické firmy s integrovaným společensky odpovědným programem. Každá z těchto forem má svá specifika a liší se například v míře zapojení cílové skupiny, struktuře vlastnictví nebo způsobu rozdělování zisku.

Podnikání na vedlejší činnost

Pro mnoho lidí je lákavá představa vlastního byznysu, ale ne každý je připraven se vrhnout do podnikání po hlavě a opustit své zaměstnání. Právě pro ně je tu možnost podnikání na vedlejší činnost. Podnikání na vedlejší činnost umožňuje budovat si vlastní firmu postupně, ve volném čase, a minimalizovat tak riziko ztráty stabilního příjmu.

V rámci podnikání na vedlejší činnost můžete zvolit z široké škály druhů podnikání, ať už se jedná o služby, výrobu či obchod. Stejně tak máte na výběr z různých forem a typů podnikání, od OSVČ přes společnost s ručením omezeným až po akciovou společnost. Volba nejvhodnější formy a typu podnikání závisí na mnoha faktorech, jako je například předmět podnikání, výše počátečního kapitálu, ochota riskovat a další.