Volno na pohřeb podle zákoníku práce: Jaký máte nárok?

Právní nárok na pracovní volno při pohřbu

Když zemře někdo blízký, člověk prostě potřebuje čas. Čas na to, aby se s tou ztrátou vyrovnal, vyřídil všechno potřebné a důstojně se rozloučil. A právě proto český zákoník práce počítá s tím, že smrt blízkého člověka je mimořádná životní situace, na kterou má zaměstnanec právo reagovat.

Takže jak to vlastně funguje? Pokud vám zemře manžel nebo manželka, registrovaný partner, rodič, dítě, tchán nebo tchyně, máte ze zákona nárok na dva dny placeného volna. Není to o tom, že byste museli prosit šéfa nebo vysvětlovat, proč to potřebujete – je to vaše zákonné právo. Zaměstnavatel vám to prostě musí poskytnout.

Samozřejmě je důležité dát vedení vědět co nejdřív. Jakmile se dozvíte o úmrtí a víte, kdy bude pohřeb, ozvěte se. Není to jen otázka slušnosti, ale i praktického fungování firmy. Nikdo nečeká, že budete vyřizovat formalitní žádosti v momentě, kdy jste v šoku, ale základní informace předat prostě musíte.

Tady nejde o dobrou vůli zaměstnavatele – to je podstatné si uvědomit. Nejde o to, jestli vám šéf vyjde vstříc nebo ne. Zákon jasně říká, že na ty dva dny máte nárok, a tečka.

Co se týče peněz, nemusíte se bát, že přijdete o výplatu. Za ty dva dny dostanete náhradu mzdy podle průměrného výdělku. Vypočítá se stejně jako třeba při nemocenské nebo dovolené. Zkrátka vám nic neukrátí.

A co když dva dny nestačí? Třeba se pohřeb koná někde daleko, musíte vyřídit spoustu papírování kolem dědictví nebo se prostě necítíte schopní hned naskočit zpátky do práce. To už bohužel zákon přímo neřeší. Můžete požádat o další volno nad rámec těch dvou dní, ale tady už záleží na dohodě s vaším zaměstnavatelem. Někdo vám možná vyjde vstříc a poskytne placené volno, jindy to bude neplacená dovolená. Každá firma to má nastavené trochu jinak.

Ještě praktická věc – je dobré mít u sebe parte nebo nějaké potvrzení z pohřební služby. Zákon sice přímo neříká, že to musíte dokládat, ale v praxi vám to ušetří spoustu zbytečných otázek a celou tu administrativu to zjednoduší.

Zákoník práce rozlišuje, o koho přesně jde. Pro ty nejbližší – manžela, rodiče, děti – jsou ty dva dny jasně dané. U vzdálenější rodiny nebo přátel to může být jinak. Tam už často záleží na interních pravidlech firmy nebo ochotě vedení vám vyjít vstříc, ale zákonný nárok nemáte.

V těžkých chvílích je důležité vědět, na co máte právo, abyste se nemuseli trápit ještě víc než už tak dost.

Kdo má nárok na volno ze zákona

# Pracovní volno při úmrtí blízkého – kdo na něj má nárok?

Když zemře někdo blízký, poslední věc, o které chcete přemýšlet, je vyjednávání se šéfem o volnu na pohřeb. Dobrou zprávou je, že zákoník práce jasně stanoví, kdo má na pracovní volno v případě úmrtí blízké osoby automatický nárok. Není to tedy otázka dobré vůle vašeho zaměstnavatele – jde o váš zákonný nárok.

Co to vlastně znamená v praxi? Představte si, že pracujete teprve měsíc ve firmě a dozvíte se o smrti vašeho otce. Máte nárok na volno? Ano, určitě. Nárok na volno ze zákona mají všichni zaměstnanci v pracovním poměru, ať už jste nastoupili včera nebo pracujete roky, ať už máte plný úvazek nebo brigádu na půl dne. Dokonce ani nezáleží, jestli máte smlouvu na dobu určitou nebo neurčitou.

Samozřejmě, ne při každém úmrtí máte automaticky nárok na volno. Zákon přesně vymezuje okruh blízkých osob, při jejichž úmrtí vám volno náleží. Jde především o ty nejbližší – manžela nebo manželku, registrovaného partnera, vaše děti (včetně dětí vašeho partnera), rodiče, prarodiče. Dále pak sourozence, zetě, snachu a další příbuzné v přímé linii.

Zajímavé je, že zákon myslí i na realitu moderních rodin. Třeba když s vámi dlouhodobě žila babička, která vás vychovala, i když právně nebyla vaší příbuznou. Nárok vzniká i u osob, které s vámi sdílely společnou domácnost, i kdyby nešlo o příbuzné v právním slova smyslu.

A teď to podstatné: může vám šéf říct, že zrovna teď to nejde, že má firma moc práce? Ne, nemůže. Váš nárok vzniká automaticky ze zákona a zaměstnavatel ho prostě musí respektovat. Nezáleží na tom, jestli je zrovna sezona, jestli chybí lidi nebo jestli máte důležitou schůzku. Vaší jedinou povinností je včas a řádně informovat zaměstnavatele o důvodu nepřítomnosti.

Volno se přitom netýká jen samotného dne pohřbu. Zahrnuje i čas potřebný na vyřízení nejnutnějších záležitostí spojených s úmrtím a organizací pohřbu. Kolik konkrétně? To závisí na vašem vztahu k zemřelému a na tom, jak moc se zapojíte do příprav. Když umře váš rodič nebo partner a vy organizujete celý pohřeb, máte nárok na delší volno než třeba při úmrtí vzdálenějšího příbuzného, kdy jdete jen na samotný obřad.

Platí to i pro brigádníky? Ano. Pokud máte uzavřenou dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti a zrovna v době pohřbu byste měli pracovat, nárok vám stejně vzniká. Totéž platí, když jste ve zkušební době – vaše práva jsou naprosto stejná jako u ostatních zaměstnanců.

Délka pracovního volna podle příbuzenského vztahu

Když zemře někdo blízký, člověk se ocitá v situaci, kdy potřebuje čas nejen na vyřízení praktických záležitostí, ale především na zpracování ztráty. Zákoník práce proto garantuje, že máte právní nárok na pracovní volno v případě úmrtí a pohřbu blízkých osob. A co je podstatné – jde o placenou dovolenou, takže v těžkém životním období nemusíte řešit ještě finanční starosti.

Kolik dní vám přesně náleží? To závisí na tom, jak blízký vztah jste měli k člověku, který odešel.

Pokud zemře váš manžel nebo manželka, registrovaný partner, dítě, rodič nebo někdo, s kým jste sdíleli společnou domácnost, máte nárok na dva dny volna. Zákon vychází z toho, že ztráta nejbližších je mimořádně těžká rána a potřebujete prostor nejen pro pohřeb samotný, ale i pro všechny ty bolestné povinnosti, které s tím souvisí.

U dalších příbuzných – sourozence, prarodičů, tchána nebo tchyně – je to jeden den pracovního volna. Ano, vztah k nim může být třeba velmi silný, ale zákonodárce počítá s tím, že vazba bývá zpravidla trochu jiná než k těm úplně nejbližším.

Důležité je vědět, že volno neslouží jen k samotné účasti na pohřbu. Kdy jindy byste měli vyřizovat všechny ty náročné formality? Jednání s pohřební službou, papírování na matrice, zajištění místa posledního odpočinku, příprava smuteční hostiny – to všechno vyžaduje čas a klid. Právě proto máte k dispozici celý den či dny, které můžete využít podle svých potřeb.

Zajímavé je, že zákon myslí i na moderní formy soužití. Třeba jste žili ve společné domácnosti s někým, kdo nebyl vaším příbuzným v klasickém smyslu. I v takovém případě vám náleží dva dny volna, protože emocionální pouto a sdílený život mohou být stejně důležité jako krevní příbuzenství.

Zaměstnavatel vám toto volno musí poskytnout na základě vaší žádosti. Nemá právo vám ho odmítnout – jde o váš zákonný nárok, ne o laskavost. Samozřejmě může po vás chtít nějaký doklad, třeba parte nebo potvrzení o pohřbu, což je naprosto v pořádku – potřebuje to pro mzdovou evidenci.

Pohřeb manžela a nejbližších rodinných příslušníků

Když zemře někdo blízký, svět se na chvíli zastaví. Potřebujete čas nejen na to, abyste se se ztrátou vyrovnali, ale také na vyřízení všech náležitostí kolem pohřbu. A právě proto zákoník práce počítá s tím, že v takové chvíli nemůžete být v práci.

Zákon vám dává nárok na dva dny volna s placenou náhradou mzdy, pokud zemře váš manžel, manželka nebo registrovaný partner. Dva dny na to, abyste zvládli všechno, co je potřeba – domluvit pohřeb, zařídit formalit, být s rodinou a důstojně se rozloučit. Tohle není žádná výsada, na kterou byste museli žádat. Je to váš zákonný nárok a zaměstnavatel vám ho musí poskytnout.

Co když jde o jiného blízkého člověka? Třeba rodiče, dítě, sourozence, prarodiče nebo někoho, s kým žijete ve společné domácnosti? I tady máte nárok na volno s náhradou mzdy, ale v rozsahu jednoho dne. Ano, zákon rozlišuje – při ztrátě životního partnera dostanete víc času, což dává smysl.

Teď k tomu, co je důležité vědět: volno vám náleží v souvislosti s pohřbem, ne jen proto, že někdo zemřel. Nemůžete si ho vzít třeba za měsíc s tím, že teď zrovna budete vyřizovat dědictví nebo jiné záležitosti. To už je jiná kapitola a spadá to do jiných kategorií pracovního volna.

Jak to tedy probíhá v praxi? Jakmile znáte termín pohřbu, řekněte to šéfovi. Čím dřív, tím líp – i když chápu, že v takových chvílích máte hlavu plnou úplně jiných věcí. Zaměstnavatel vás může požádat o nějaké potvrzení, třeba parte nebo dokument z pohřební služby. Není to proto, že by vám nevěřil, ale prostě to tak chodí a chrání to obě strany.

A co peníze? Dostanete náhradu podle svého průměrného výdělku. Takže vás účast na pohřbu nebude finančně stát nic. Zaměstnavatel vám to musí zaplatit – není to jeho dobrá vůle, ale jeho povinnost.

Někdy jeden nebo dva dny prostě nestačí. Možná potřebujete být víc s rodinou, třeba když musíte jet daleko nebo když je situace obzvlášť složitá. V takovém případě můžete poprosit o další volno. Tady už ale zákon nestojí za vámi – záleží na zaměstnavateli, jestli vám vyjde vstříc a jestli vám to zaplatí. Některé firmy mají v kolektivních smlouvách nebo interních předpisech lepší podmínky, než co stanovuje zákon. Stojí za to se zeptat.

Volno při úmrtí prarodičů a dalších příbuzných

Když zemře někdo blízký, potřebujeme čas nejen na smutek, ale i na vyřízení všech náležitostí. Zákoník práce v tom naštěstí zaměstnancům vychází vstříc a upravuje nárok na placené volno při úmrtí v rodině. Kolik dní vám přesně přísluší, záleží na tom, o koho se jedná.

Ztratili jste babičku nebo dědečka? Máte nárok na jeden den placeného volna. Tento den je určený hlavně k tomu, abyste se mohli zúčastnit pohřbu a vyřídit ty nejnutnější věci. A nezáleží přitom na tom, jestli to byla babička z maminčiny nebo tatínkovy strany – nárok platí pro všechny čtyři prarodiče stejně.

Zajímavé je, že zákon se nedívá na to, jak moc jste si s babičkou nebo dědečkem rozuměli. Nehraje roli, jestli jste spolu bydleli nebo jestli jste se vídali jen o Vánocích. Zákon prostě počítá s tím, že jde o vaši rodinu a vy potřebujete čas na rozloučení.

Co se týče dalších příbuzných? Jeden den placeného volna dostanete také při úmrtí bratra nebo sestry – a je jedno, jestli máte stejné oba rodiče nebo jen jednoho společného. Podobně je to i s tchýní, tchánem, nevlastním dítětem vašeho partnera nebo zetěm a snachou. I tito lidé bývají často součástí našeho každodenního života a jejich odchod nás zasáhne.

Důležité je vědět, že toto volno vám zaměstnavatel musí dát ze zákona. Není to o jeho dobré vůli nebo o tom, jak moc je zrovna v práci narváno. Je to vaše právo a nemůže vám ho odepřít. Dostanete za něj plnou náhradu mzdy, jako byste normálně pracovali.

Samozřejmě by bylo fér dát šéfovi vědět co nejdřív. Zavolejte mu nebo napište, jakmile to bude možné – nejlépe ještě předtím, než zůstanete doma. Zaměstnavatel vás může poprosit o nějaké potvrzení, třeba parte nebo pozvánku na pohřeb. Je to normální praxe a nemá cenu se tím cítit dotčeni – prostě se tím chrání před případným zneužíváním.

Peníze za tento den dostanete podle svého průměrného výdělku. Takže finančně na tom neproděláte vůbec nic.

Právo na volno při úmrtí blízkého člověka není jen formální nárok zakotvený v zákoníku práce, ale vyjádření lidskosti a úcty k těm, kteří nás opustili. Důstojné rozloučení s mrtvým je základním právem každého zaměstnance a zaměstnavatel by měl tuto chvíli respektovat bez zbytečných překážek.

Miroslav Horáček

Náhrada mzdy během čerpání pracovního volna

Náhrada mzdy při čerpání pracovního volna je téma, které se dřív nebo později dotkne každého z nás. Zákoník práce jasně stanoví, kdy má zaměstnavatel povinnost uvolnit vás z práce a zároveň vám za tu dobu zaplatit. Jednou z takových situací je právě účast na pohřbu blízkého člověka.

Když vás potká ztráta někoho blízkého, máte nárok na pracovní volno a dostanete za něj náhradu odpovídající vašemu průměrnému výdělku. Zákoník práce jasně říká, že máte právo na volno s náhradou mzdy po dobu, která je skutečně potřebná – tedy abyste mohli být na pohřbu a zvládli cestu tam i zpět. Kolik přesně dostanete? To se počítá z vašeho průměrného výdělku za období před tím, než jste si vzali volno.

Ne každý důvod pro volno znamená automaticky i náhradu mzdy. Zákon ale jasně chrání situace spojené se smrtí a pohřbem v rodině. Za blízké osoby se považují manžel nebo manželka, partner či partnerka, rodiče, děti, sourozenci, prarodiče a další přímí příbuzní. Kolik dnů vám patří, závisí na konkrétní situaci a na tom, jak jste byli se zemřelým spjatí.

Co všechno se počítá do průměrného výdělku? Prostě všechno, co pravidelně dostáváte – základní mzdu nebo plat, různé příplatky, prémie a další pravidelné peníze. Zaměstnavatel vám musí náhradu vyplatit ve stejný den jako běžnou výplatu. Nemusíte se obávat, že by vám peníze přišly někdy později – dostanete je normálně s běžnou mzdou za daný měsíc.

Samozřejmě je důležité, abyste zaměstnavatele včas informovali o tom, proč nejste v práci. Když vás postihne smrt v rodině, oznamte to pokud možno předem, nebo hned, jak se o tom dozvíte. Zaměstnavatel vás může požádat, abyste to doložili – třeba parte nebo jiným dokumentem o konání pohřbu.

Za volno na pohřeb dostáváte plnou výši průměrného výdělku, což není u všech typů volna samozřejmé. Tento přístup odráží, jak důležitá a citlivá je situace spojená se ztrátou blízkého člověka. Zákon uznává, že potřebujete být u posledního rozloučení, aniž byste řešili finanční starosti. Zaměstnavatel vám toto právo nemůže odepřít ani zkrátit, pokud splňujete podmínky dané zákonem.

Postup při uplatnění nároku u zaměstnavatele

Když vás zasáhne ztráta blízkého člověka a musíte jít na pohřeb, je třeba to co nejdříve sdělit svému nadřízenému nebo personálnímu oddělení. Zákon sice nepředepisuje přesnou lhůtu, kdy to máte oznámit, ale je to především otázka slušnosti a vzájemné důvěry. Jakmile se dozvíte o úmrtí a budete znát termín pohřbu, dejte to vědět.

Nejlépe je to napsat – třeba emailem nebo vyplnit formulář, pokud ho ve firmě používají. I když to zákon přísně nevyžaduje, písemná forma vám i zaměstnavateli poslouží jako důkaz a vyhnete se zbytečným komplikacím. Napište tam datum a místo konání pohřbu a uveďte, o koho se jedná – zda jde o člena rodiny, blízkou osobu nebo někoho, s kým jste žili v jedné domácnosti.

Počítejte s tím, že vás zaměstnavatel může požádat o potvrzení. Má na to právo – potřebuje vědět, že nárok na volno je oprávněný. Může to být parte, potvrzení od pohřební služby, úmrtní list nebo jiný dokument. Někdy je třeba doložit i příbuzenský vztah – třeba rodným nebo oddacím listem.

Kolik dnů volna vám patří? To záleží na tom, kdo zemřel. Když přijdete o manžela, manželku, registrovaného partnera, dítě, rodiče nebo někoho, s kým jste sdíleli domácnost, máte nárok na dva dny volna s náhradou mzdy. U pohřbu jiné blízké osoby to bývá jeden den, ale konkrétní podmínky může upřesňovat kolektivní smlouva nebo vnitřní předpisy vaší firmy.

Zaměstnavatel vám musí volno povolit, pokud splňujete zákonné podmínky. Odmítnout vás nemůže – to by bylo v rozporu se zákoníkem práce. Může vás ale po návratu požádat, abyste doložili, že jste na pohřbu skutečně byli, například kondolenčním listem.

Zjistěte si předem, jak to ve vaší firmě funguje – jaké formuláře používají, zda mají nějaký elektronický systém. Každá organizace to má trochu jinak a když budete vědět, jak postupovat, ušetříte si i zaměstnavateli spoustu času a starostí. V těžké chvíli, kdy řešíte ztrátu blízkého, je dobré mít alespoň administrativu co nejjednodušší.

Nutnost doložení účasti na pohřbu zaměstnavateli

Když zemře někdo blízký, je poslední věc, o které chcete přemýšlet, papírování a byrokratické povinnosti. Přesto je dobré vědět, na co máte nárok a jak to celé funguje, abyste se mohli plně soustředit na to, co je v tu chvíli důležité – rozloučit se s člověkem, který vám byl blízký.

Zákon vám dává nárok na dva dny placeného volna, pokud zemře váš manžel či manželka, dítě, rodič nebo někdo, s kým jste sdíleli domácnost. Představte si, že by vás v takové chvíli ještě trápilo, jestli přijdete o plat nebo dokonce o práci. Proto tento nárok existuje – abyste měli prostor prožít smutek a zajistit vše potřebné kolem pohřbu.

U ostatních blízkých příbuzných, třeba prarodičů, sourozenců nebo tchána a tchyně, máte právo na jeden placený den. Ano, může se to zdát málo, zvlášť když pohřeb probíhá třeba na druhém konci republiky, ale právě takto to zákon nastavuje.

Teď k té méně příjemné části. Váš zaměstnavatel může chtít potvrzení, že jste na pohřbu opravdu byli. Zní to možná necitlivě – vždyť proč by vám nevěřil? Jenže z právního hlediska dostáváte placenou dovolenou za něco konkrétního, a zaměstnavatel má prostě právo vědět, že to volno bylo využito ke svému účelu.

Jak tedy účast dokázat? Většinou stačí parte nebo smuteční oznámení, které stejně dostanete nebo které rodina rozesílá známým. Některé pohřební služby vystavují i speciální potvrzení o účasti, pokud o něj požádáte. Není to nic složitého – obvykle stačí ukázat parte s datem pohřbu, a tím je věc vyřízená.

Ale co když parte není? Třeba se pohřeb koná v zahraničí, rodina ho uspořádala v úzkém kruhu bez veřejného oznámení, nebo se jedná o kremaci bez obřadu. Stává se to častěji, než by člověk čekal. V takových situacích je nejlepší promluvit si se svým šéfem předem a domluvit se, jak to vyřešíte. Můžete předložit úmrtní list, letenky nebo jízdenky, pokud jste museli cestovat, případně napsat čestné prohlášení. Většina zaměstnavatelů je v těchto věcech vstřícná, protože chápou, že život není vždycky podle šablony.

Dobrý zaměstnavatel k tomu přistoupí s pochopením a nechá vás v klidu prožít těžké chvíle, aniž by vás zahrnoval zbytečnými požadavky. Nikdo přece nechce v den pohřbu lovit papíry a vyplňovat formuláře. Na druhou stranu, zaměstnavatel má oprávněný zájem na tom, aby volno sloužilo ke svému účelu a nebylo zneužíváno.

Co se stane, když doklad nepředložíte nebo se ukáže, že jste situaci zkreslili? Zaměstnavatel vám nemusí vyplatit mzdu za ty dny a v nejhorším případě může dojít až k rozvázání pracovního poměru kvůli porušení pracovní kázně. Může se to zdát přehnané, ale uvědomte si, že vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem stojí na důvěře. Jakmile tuto důvěru podkopete lží, všechno se komplikuje.

Většinou však celá záležitost probíhá bez problémů. Oznámíte, co se stalo, dostanete volno, ukážete parte, a je to. V těžkých životních situacích se často ukazuje lidská slušnost na obou stranách – vy jednáte čestně a zaměstnavatel vám vychází vstříc s pochopením.

Rozdíl mezi placeným a neplaceným volnem

Když se ocitnete v těžké situaci a potřebujete si vzít volno kvůli pohřbu, určitě vás zajímá, jestli vám za tyto dny něco z výplaty uberou. Zákoník práce jasně rozlišuje mezi placeným a neplaceným pracovním volnem, a toto rozlišení má pochopitelně velký vliv na vaši peněženku i na to, jak celou záležitost vyřídíte se šéfem.

Placené volno znamená, že máte nárok odejít z práce a zároveň vám bude vyplacena běžná mzda. Když zemře někdo blízký, zákon vychází vstříc a počítá s tím, že prostě nemůžete fungovat jako obvykle. Zaměstnavatel vám musí volno povolit a vyplatit náhradu mzdy podle vašeho průměrného výdělku. Není to o laskavosti nebo dobré vůli – je to vaše právo.

Délka placeného volna na pohřeb se liší podle toho, o jakou osobu se jedná. Pokud jste ztratili manžela, manželku, registrovaného partnera, dítě nebo rodiče, máte nárok na dva dny placeného volna. Je to logické – jde o ty nejbližší lidi ve vašem životě a zákonodárci si uvědomují, že potřebujete čas nejen na samotný pohřeb, ale i na to, abyste vůbec dokázali vstřebat, co se stalo, a vyřídili nejnutnější formality. Když zemře jiná osoba, se kterou jste žili ve společné domácnosti, máte nárok na jeden den placeného volna. I takové vztahy mohou být nesmírně silné a důležité.

A co neplacené volno? To je situace, kdy můžete z práce odejít, ale za tyto dny vám nic nezaplatí. Přichází v úvahu hlavně tehdy, když potřebujete víc času, než vám zákon garantuje, nebo když jde o pohřeb někoho, kdo nespadá do kategorie blízkých osob podle zákoníku. Tady už je potřeba se domluvit se zaměstnavatelem – záleží na vzájemném pochopení a konkrétní situaci.

Důležité je vědět, že placené volno na pohřeb musíte čerpat přímo v souvislosti s pohřbem. Nemůžete si ho nechat na později nebo ho přesunout. Je určené k tomu, abyste mohli v klidu a s důstojností absolvovat rozloučení a vyřídit ty nejnutnější věci. Pokud byste pak potřebovali další dny třeba na vyřizování dědictví nebo jiných záležitostí po zesnulém, budete si muset s firmou domluvit buď dovolenou, nebo právě neplacené volno.

Zaměstnavatelé nemají na výběr – zákonné nároky na placené volno musí respektovat. Nemůžou vám ho odepřít ani vám klást podmínky. Kdyby to udělali, porušili by zákoník práce. U neplaceného volna už mají trochu víc prostoru k úvaze a můžou zvážit, jak to zrovna ve firmě vypadá s provozem, i když i tady by měli být lidští a brát ohled na to, že procházíte opravdu náročným obdobím.

Možnost čerpání dovolené místo zákonného volna

Když zemře někdo blízký, je to vždycky nesmírně těžké období plné bolesti a starostí. Zákoník práce proto jasně stanovuje, že máte nárok na pracovní volno s náhradou mzdy při úmrtí a pohřbu rodinného příslušníka. Nejde přitom o žádnou laskavost zaměstnavatele – je to vaše zákonné právo, které se týká nejbližších členů rodiny.

Někdy se ale stane, že raději sáhnete po dovolené než po tomto zákonném volnu. Proč by vás to vůbec napadlo? Důvodů může být celá řada a každý z nich je naprosto legitimní.

Představte si třeba situaci, kdy vám zemřel někdo velmi blízký a víte, že pár dní prostě nebude stačit. Zákonné volno má svá časová omezení, ale vy potřebujete vyřídit spoustu věcí – komunikovat s pohřební službou, zajistit smuteční obřad, poradit se s rodinou o pozůstalosti, probrat dokumenty. A k tomu všemu potřebujete čas prostě jen být, smutněk, zpracovat ztrátu. V takových chvílích může delší souvislé volno znamenat mnohem víc než pár dní s náhradou mzdy.

Nebo třeba chcete zůstat s rodinou. Když rodina prochází tak těžkým obdobím, potřebujete se vzájemně podpořit, být spolu, sdílet vzpomínky i slzy. Zákonné volno vám dá základní prostor, ale co když potřebujete být s rodiči, sourozenci nebo dětmi déle? Právě tehdy dává smysl zkombinovat zákonné volno s dovolenou.

Musíte ale vědět, že nemůžete být nuceni vzít si dovolenou, pokud máte nárok na zákonné volno. Rozhodnutí je čistě na vás a musí vzejít z dohody s vaším zaměstnavatelem. Na druhou stranu, pokud se sami rozhodnete pro dovolenou, měli byste to se zaměstnavatelem projednat v klidu a v souladu s tím, jak to ve vaší firmě funguje.

Zamyslete se ale také nad tím, že když použijete dovolenou, přicházíte o dny volna, které byste mohli využít jindy – třeba na tu dlouho plánovanou dovolenou u moře nebo na vánoční svátky s rodinou. Je to tedy rozhodnutí, které chce trochu rozmyslet. Zvlášť když už máte nějaké plány.

Někdy může být nejlepším řešením spojit obě možnosti dohromady. Nejdřív vyčerpáte zákonné volno na pohřeb a pak na to navážete dovolenou. Takhle získáte dostatek času a zároveň využijete všechno, co vám přísluší. V tak náročném životním období si zasloužíte maximální podporu a čas na to, abyste se s vším vyrovnali.