Nord Stream 2: Co potřebujete vědět

Nord Stream 2: Co to je?

Nord Stream 2 je kontroverzní plynovod, který vede z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Plynovod je dlouhý 1 234 kilometrů a má kapacitu přepravovat 55 miliard kubických metrů zemního plynu ročně. Stavba plynovodu byla dokončena v září 2021, ale jeho spuštění bylo pozastaveno kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Nord Stream 2 je projektem ruské státní energetické společnosti Gazprom, která vlastní 51 % akcií. Zbývajících 49 % akcií drží evropské energetické společnosti: německé Wintershall Dea a Uniper, francouzská Engie, rakouská OMV a anglo-nizozemská Shell. Projekt Nord Stream 2 byl od začátku kritizován ze strany Spojených států a některých evropských zemí, které se obávaly, že zvýší závislost Evropy na ruském plynu a posílí vliv Ruska v regionu.

Trasa a délka plynovodu

Plynovod Nord Stream 2, projekt vzbuzující vášnivé debaty, se táhne v délce 1 234 kilometrů po dně Baltského moře. Trasa začíná u ruského města Ust-Luga poblíž Petrohradu a pokračuje přes výsostné vody Finska, Švédska a Dánska, cílem je německý Greifswald. Plynovod je tvořen dvěma paralelními potrubími, každé s kapacitou přepravy 27,5 miliardy metrů krychlových zemního plynu ročně. Celková kapacita Nord Streamu 2 tak dosahuje 55 miliard metrů krychlových, čímž se řadí mezi největší podmořské plynovody na světě.

Kapacita a účel Nord Stream 2

Plynovod Nord Stream 2, vedený po dně Baltského moře z Ruska do Německa, byl projektován s cílem zdvojnásobit kapacitu již existujícího plynovodu Nord Stream. Jeho plánovaná kapacita činila 55 miliard kubíků plynu ročně, čímž by se stal jedním z největších plynovodů na světě. Hlavním účelem Nord Stream 2 bylo posílit dodávky zemního plynu z Ruska do Evropské unie, a to zejména do Německa. Projekt byl prezentován jako čistě komerční záležitost, avšak od počátku vyvolával kontroverze a politické napětí. Kritici projektu, mezi něž patřily Spojené státy a některé evropské země, argumentovali, že Nord Stream 2 povede k nadměrné závislosti Evropy na ruském plynu a posílí vliv Ruska v regionu.

Srovnání plynovodů Nord Stream a Nord Stream 2

Vlastnost	Nord Stream	Nord Stream 2
Zahájení provozu	2011 (první větev), 2012 (druhá větev)	Zastaveno
Délka	1 224 km	1 230 km
Kapacita	55 miliard m3 ročně	55 miliard m3 ročně
Trasa	Rusko (Vyborg) - Německo (Greifswald)	Rusko (Ust-Luga) - Německo (Greifswald)

Hlavní aktéři projektu

Projekt Nord Stream 2, plynovod vedoucí po dně Baltského moře z Ruska do Německa, se stal předmětem mnoha diskusí a kontroverzí. Jeho realizace zahrnovala širokou škálu aktérů, od státních institucí po soukromé společnosti. Na jedné straně stála společnost Nord Stream 2 AG, dceřiná společnost ruského energetického gigantu Gazprom, která projekt iniciovala a financovala. Na straně druhé se angažovala řada evropských firem, které se podílely na výstavbě a financování. Mezi nimi figurovaly například německé společnosti Wintershall Dea a Uniper, rakouská OMV, francouzská Engie nebo britsko-nizozemská Shell. Projekt Nord Stream 2 se stal i předmětem politických jednání na mezinárodní úrovni. Rusko ho vnímalo jako strategický projekt, který měl posílit jeho pozici na evropském trhu s plynem. Některé evropské země, včetně Polska a Ukrajiny, naopak projekt kritizovaly s obavami o energetickou bezpečnost a závislost na Rusku.

Kontroverze a geopolitika

Projekt Nord Stream 2, plynovod vedoucí z Ruska do Německa po dně Baltského moře, se stal od samého počátku terčem kritiky a kontroverzí. Mnoho zemí, včetně Spojených států a některých členských států Evropské unie, vyjádřilo obavy, že projekt zvýší závislost Evropy na ruském plynu a posílí geopolitický vliv Ruska. Kritici projektu argumentovali, že Nord Stream 2 je především politickým nástrojem Kremlu, který ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy. Obavy vzbuzovala i trasa plynovodu, která obchází Ukrajinu, a připravuje tak tuto zemi o tranzitní poplatky, které jsou pro její ekonomiku klíčové. Odpůrci projektu Nord Stream 2 zdůrazňovali také ekologické dopady stavby a provozu plynovodu na citlivý ekosystém Baltského moře. Navzdory kritice a diplomatickému tlaku ze strany Spojených států Německo projekt dlouhodobě podporovalo s argumentem, že se jedná o čistě komerční projekt, který zajistí Evropě stabilní dodávky plynu.

Dopad na Ukrajinu

Projekt Nord Stream 2, plynovod vedoucí z Ruska do Německa po dně Baltského moře, měl zásadní dopad na Ukrajinu, a to i přes to, že se nachází mimo její území. Ukrajina byla tradiční tranzitní zemí pro ruský plyn směřující do Evropy. Dokončení Nord Streamu 2 znamenalo pro Ukrajinu významnou ekonomickou ztrátu, jelikož se snížily objemy plynu procházejícího přes její území, a tím i příjmy z tranzitních poplatků.

Kromě ekonomických dopadů vzbuzoval Nord Stream 2 obavy ohledně zvýšení závislosti Evropy na ruském plynu a posílení vlivu Ruska v regionu. Ukrajina se obávala, že Rusko by mohlo Nord Stream 2 využít jako nástroj nátlaku. Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 Německo pozastavilo certifikaci Nord Streamu 2 a projekt byl fakticky zmrazen. Tato situace znovu otevřela debatu o energetické bezpečnosti Evropy a nutnosti diverzifikace zdrojů plynu.

Postoje Evropské unie

Evropská unie se k projektu Nord Stream 2 stavěla od počátku rozporuplně. Na jedné straně si uvědomovala potenciální ekonomické a energetické výhody, které by plynovod mohl přinést, zejména pro Německo. Na straně druhé panovaly obavy z prohloubení závislosti Evropy na ruském plynu a z oslabení pozice Ukrajiny jako tranzitní země. Evropská komise opakovaně zdůrazňovala potřebu diverzifikace dodávek plynu a posilování energetické bezpečnosti Unie. Kritici projektu Nord Stream 2 argumentovali, že povede k posílení vlivu Ruska na evropském trhu s energiemi a umožní mu zneužívat dodávky plynu k politickému nátlaku. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se kritika projektu ještě zesílila a Německo pozastavilo jeho certifikaci. Budoucnost Nord Streamu 2 tak zůstává nejistá a jeho případné zprovoznění bude záviset na vývoji geopolitické situace a na postoji evropských zemí.

Sankce a zpoždění projektu

Projekt Nord Stream 2, podmořský plynovod spojující Rusko a Německo, se stal terčem značné kontroverze a čelil četným sankcím a zpožděním. Spojené státy, spolu s některými evropskými zeměmi, se stavěly proti projektu s odůvodněním, že zvyšuje závislost Evropy na ruském plynu a dává Rusku politickou moc. Argumentují, že Nord Stream 2 obchází tradiční tranzitní země, jako je Ukrajina, a připravuje je o důležité příjmy z tranzitu plynu.

V prosinci 2019 Spojené státy uvalily sankce zaměřené na společnosti zapojené do výstavby plynovodu, což vedlo k pozastavení prací. Tyto sankce byly následně rozšířeny a zasáhly širší škálu společností a jednotlivců. V důsledku sankcí se několik společností, včetně švýcarské společnosti Allseas, z projektu stáhlo, což způsobilo značná zpoždění. Německo, hlavní zastánce projektu, argumentovalo, že Nord Stream 2 je komerční projekt a že sankce ze strany USA jsou nepřijatelným zasahováním do jeho energetické politiky. Navzdory tlaku ze strany Spojených států a některých evropských partnerů Německo potvrdilo svůj závazek dokončit plynovod.

Argumenty zastánců

Zastánci plynovodu Nord Stream 2, zejména Rusko a Německo, argumentovali, že se jedná o čistě komerční projekt, který posílí energetickou bezpečnost Evropy. Nord Stream 2 by zdvojnásobil kapacitu stávajícího plynovodu Nord Stream 1, čímž by se zvýšila flexibilita dodávek a snížila závislost na tranzitních zemích, jako je Ukrajina. Zastánci zdůrazňovali ekonomické přínosy projektu, včetně tvorby pracovních míst a investic. Argumentují také tím, že zemní plyn je čistší alternativou k uhlí a ropě a že Nord Stream 2 by pomohl Evropě dosáhnout jejích cílů v oblasti klimatu. Někteří zastánci rovněž tvrdili, že projekt posílí strategické partnerství mezi Ruskem a Evropou.

Argumenty odpůrců

Odpůrci projektu Nord Stream 2, mezi něž patří některé evropské země a Spojené státy, argumentují, že plynovod zvýší závislost Evropy na ruském plynu a posílí politický vliv Ruska v regionu. Poukazují na to, že Rusko již v minulosti využilo dodávky plynu jako nástroje nátlaku na Ukrajinu a další tranzitní země. Kritici dále zpochybňují ekonomickou životaschopnost projektu, tvrdí, že Evropa nepotřebuje další kapacity pro dovoz plynu a že Nord Stream 2 je pouze nástrojem k obcházení Ukrajiny jako tranzitní země. Ekologické organizace kritizují projekt z důvodu jeho dopadu na životní prostředí, zejména v Baltském moři. Argumentují, že stavba a provoz plynovodu ohrozí mořské ekosystémy a přispěje k emisím skleníkových plynů. Odpůrci Nord Streamu 2 zdůrazňují, že projekt je v rozporu s cíli Evropské unie v oblasti diverzifikace dodávek energií a posilování energetické bezpečnosti. Vyzývají k investicím do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti jakožto udržitelnějších a bezpečnějších alternativ.

Nord Stream 2 představuje kontroverzní projekt, který rozděluje Evropu. Zatímco některé státy ho vnímají jako ekonomickou příležitost a posílení energetické bezpečnosti, jiné v něm vidí nástroj ruského vlivu a ohrožení vlastních zájmů.

Radomír Dvořák

Stav projektu po invazi

Invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 měla zásadní dopad na projekt Nord Stream 2. Německo pozastavilo certifikaci plynovodu a Spojené státy uvalily na provozovatele projektu sankce. Tyto kroky fakticky zastavily projekt Nord Stream 2. Plynovod, který měl zdvojnásobit dodávky zemního plynu z Ruska do Německa, byl dokončen v září 2021, ale nikdy nebyl uveden do provozu. Německá vláda uvedla, že Nord Stream 2 nepředstavuje v dohledné době životaschopnou možnost pro dodávky energie. Budoucnost projektu Nord Stream 2 zůstává nejistá. Někteří analytici se domnívají, že by plynovod mohl být nakonec uveden do provozu, pokud se vztahy mezi Západem a Ruskem zlepší. Jiní se domnívají, že projekt je pravděpodobně mrtvý a že Evropa se bude snažit diverzifikovat své dodávky energie odklonem od ruského plynu. Nord Stream 2 se stal symbolem napětí mezi Ruskem a Západem.

Budoucnost Nord Stream 2

Plynovod Nord Stream 2, navržený pro přepravu zemního plynu z Ruska do Německa po dně Baltského moře, se stal předmětem geopolitického napětí a kontroverze. Původně představovaný jako komerční projekt, Nord Stream 2 vyvolal obavy z energetické závislosti Evropy na Rusku a možného oslabení pozice Ukrajiny jako tranzitní země pro ruský plyn. Po invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 Německo pozastavilo certifikaci plynovodu a Evropská unie zavedla sankce proti Rusku. Budoucnost Nord Stream 2 tak zůstává nejistá. Někteří analytici se domnívají, že plynovod by mohl být v budoucnu uveden do provozu, pokud se vztahy mezi Ruskem a Západem zlepší. Jiní experti tvrdí, že Nord Stream 2 se stal politicky neúnosným a jeho spuštění je nepravděpodobné. Otázkou zůstává, zda a jak bude Evropa diverzifikovat své dodávky energií a snižovat svou závislost na ruském plynu.